Národní park České Švýcarsko

Národní park České Švýcarsko je jeden ze čtyř národních parků v Česku. České Švýcarsko se nachází v okrese Děčín mezi obcemi Hřensko, Chřibská a vesnicí Brtníky. Zaujímá oblast při státní hranici s Německem, která ho odděluje od národního parku Saské Švýcarsko. Rozloha parku činí 79,23 km². Oblast náleží ke geomorfologickému celku Děčínské vrchoviny, která je součástí Krušnohorské hornatiny.

Mohutné skalní věže, brány, stěny, rokle, města a bludiště vznikly v důsledku erozí křídových mořských sedimentů, které byly vyzdviženy na povrch v období čtvrtohor v důsledku alpinského vrásnění. Nejznámějším skalním útvarem je Pravčická brána, která se stala symbolem parku. Má status národní přírodní památky a jedná se o největší skalní bránu v Evropě. Vedle ní byl postaven zámeček Sokolí hnízdo.

Lesy pokrývají 97 % území. Původně dominantní buk lesní byl vytlačen dnes silně převažujícím smrkem ztepilým. Bylinné patro zde není příliš druhově rozmanité, zato v patru mechovém se vyskytují stovky druhů mechů a lišejníků. Kdysi známou rostlinou parku byl blánatec kentský, už se však v parku nevyskytuje, stejně jako řada živočichů typu los evropský či kočka divoká. V Českém Švýcarsku hnízdí desítky druhů ptáků, za všechny lze jmenovat čápa černého nebo sokola stěhovavého, jehož zdejší populace je největší ve střední Evropě.

Na území parku se vyskytovalo přinejmenším 62 druhů savců. Někteří z nich však byli už dávno vyhubeni, typicky vlk obecný, kočka divoká, medvěd hnědý a los evropský.

Ze současných zástupců savců se zde vyskytuje např. rejsec vodní, bobr evropský, hraboš mokřadní,, plšík lískový nebo vydra říční. Z větších šelem lze zmínit především rysa ostrovida, který se v parku pravidelně rozmnožuje. Z přežvýkavců lze v rezervaci narazit na kamzíka horského, jelena evropského, srnce obecného a prase divoké.

Park poskytuje velmi příhodné podmínky pro výskyt netopýrů, kterých zde bylo zjištěno až 15 druhů. Zmínit lze např. vrápence malého, netopýra velkého,netopýra rezavého a netopýra hvízdavého.

Bezpečně prokázána byla přítomnost 16 druhů plazů a 8 druhů obojživelníků. Některé se však v parku už nevyskytují ( např. želva bahenní a s největší pravděpodobností i užovka podplamatá  Z populace žab je nejčastější skokan skřehotavý, skokan štíhlý  a skokan ostronosý, vzácný je výskyt kuňky obecné. Naopak častý je výskyt ještěrky živorodé, ještěrky obecné i zmije obecné, stále relativně vzácně se v parku objevuje užovka hladká.

Ryby se v oblasti Labských pískovců vyskytují hlavně v Labi, která však jen míjí západní okraj národního parku. Největším tokem Českého Švýcarska je Kamenice, která spolu s dalšími toky parku (např. Červený potok, Jetřichovický potok, Křinice) patří ke pstruhovému pásmu s hojným výskytem pstruha obecného.

Od roku 2000 se Správa národního parku snaží o navrácení lososa obecného do vod Kamenice. Lososi sem kdysi každoročně táhli za třením. V důsledku vodních staveb na řece Labi však lososi z Kamenice i dalších toků v Česku úplně vymizeli. Navrácení se děje prostřednictvím vysazování plůdků lososa v různých místech toku. Pak nezbývá, než čekat na to, zda se sem lososi už jako dospělí jedinci vrátí vytřít. Úlovky dospělých jedinců jsou zatím ojedinělé.

	Autor: Jan Menšik
	O mně: Narodil jsem se v roce 1980 v Praze, kde i celý život žiji. Od roku pro společnost Via SMS s.r.o. zajišťuji marketing, včetně příspěvků na tento blog. Píši zejména o tom, jak v dnešní težké době vyjít s penězi.